Figurky , vinětky a diorámy - Kapitola 3 - část třetí / Figures, Vignettes and Dioramas - Chapter 3 - part three

!!!This post is in the Czech language only.
To translate you should use an integrated google
translator in this page. You can find it in the right column above!!!

Obsah zveřejněných i  připravovaných  dílů  seriálu najdete zde

         Ahoj všichni sochaři a sympatizanti miniaturního skulptingu.

   Tak se nám pomalu blíží sochařské kapitoly, ale sochařiny jsme se významně dotkli už v minulém díle, který je velmi zásadní pro přístup ke skulptingu. Jen zopakuji, že v minulé kapitole jsme řešili rozdílný přístup k modelování s různými hmotami, přičemž jsme se zabývali epoxidovými modelářskými tmely a polymery, ale také mixy hmot, dokonce i možnostem mixů obou typů hmot. Vše jsme si pak přiblížili i konkrétním postupem – skulptingem nohou na zkušební figurce.  Dnes budeme pokračovat v nastoleném tématu a povíme si něco o vyhlazování skulptů a jejich finální povrchové úpravě. Jen připomínám, že tímto tématem se už v budoucnu budu zabývat pouze výjimečně. V minulé a dnešní kapitole je soustředěna většina informací, které k práci budete potřebovat. A je to zásadní informační zdroj!  Materiálový aspekt je sice relativně štíhlý obsahem, takže jej zvládneme shrnout do této jedné kapitoly, jeho znalost je však zároveň velmi důležitá pro plnohodnotnou práci a možnost improvizace, kterou přináší nové a občas třeba i nečekané úkoly a výzvy.  V následujících kapitolách se budeme zabývat především miniaturním skulptingem v aspektu tvarování, pokud ale v průběhu seriálu budete mít jakýkoli dotaz ohledně materiálového aspektu, klidně se ptejte v komentářích. Samozřejmě si nedělám nárok na kompletní znalost tohoto aspektu, a pokud máte nějaký příspěvek, který by rozšířil tento okruh mých (našich) znalostí, podělte se s námi o něj, váš příspěvek bude velmi vítán.

Vyhlazování a finální povrchová úprava - rozdílný přístup - polymery vs. epoxidové tmely

   Vyhlazování a konečná úprava povrchu je nedílnou součástí miniaturního skulptingu. Může být prováděna buď přímo v rámci skulptingu, tedy na nevytvrzeném povrchu, nebo pak dodatečnou úpravou na už vytvrzeném povrchu. U opravdu zásadních a důležitých projektů jsou často využívány oba přístupy.

Epoxidové tmely tvrdé – vyhlazování nevytvrzeného povrchu

    V minulé kapitole jsme si řekli, že epoxidové tmely mají v první polovině DZ (doby zpracovatelnosti) lepší přilnavost k povrchu, zatímco ve druhé polovině pak lepší modelovatelnost. Z toho jsem odvodil, že v první polovině je lepší hmotu nanášet a tvarovat nahrubo, a ve druhé půlce pak modelovat a ladit povrch. Vyhlazování v tomto případě provádíme především nástroji, případně navlhčenými konečky prstů (na větších plochách, kde si to můžeme dovolit). Ne, že bych tento postup chtěl zpochybnit, ale existuje i jiný přístup, který si dnes popíšeme.

   V rámci tohoto postupu vytváříme skulpt už v první polovině DZ. Protože máme méně času k vytvoření konkrétně zamýšlené části skulptu, je v tomto případě lepší pracovat po menších úsecích.

Poznámka: v minulé části jsem modeling jedné z nohou (s pomocí epoxidového tmelu) rozdělil na tři etapy – bota, kalhoty, lem na kalhotách. Ve skutečnosti je pro zkušeného sochaře celkem jednoduché tyto tři kroky zvládnout naráz, v jediném kroku. Rozdělil jsem tento úkon především pro potřeby demonstrace způsobu postupné práce s epoxidy a nezkušeným modelářům rozhodně doporučuji postupovat  spíše po menších krocích – budete se tak moci plně soustředit na dosažení co nejlepšího výsledku a nebudete muset zbytečně spěchat. Jakmile dosáhnete určité rutiny, můžete postupně zvyšovat objem najednou modelovaných částí skulptu.

   Vytvoříme tedy základní skulpt (v našem případě si vše předvedeme na ukázce rukávu  zkušební figurky). Toto je základní modelace:

   Připravíme si štětec a vodu. V případě draperie oděvů volíme malý (v závislosti na měřítku – já používám rozsah 0-000 na 54mm, ale i na jiné velikosti – sami vyzkoušejte, co vám bude vyhovovat) kulatý štětec. Necháme tmel trochu zavadnout, asi tak 45 minut (po smíchání obou složek u dvouhodinové DZ). Pak štětec namočíme do vody, otřeme o okraj sklenice či kalíšku, a začneme vyhlazovat. Prostě štětcem natíráme skulpt.

   Protože jsou tmely jako Magic Sculp nebo Milliput ředitelné vodou, vlhký štětec nám pěkně vyhlazuje nerovnosti a zarovnává tak povrch skulptu. Voda v tomto případě slouží jako rozpustné médium a štětec pak jako nástroj samotného vyhlazování. Díky nim jsme schopni dosáhnout hladkých povrchů a plynulých tvarových přechodů. Pozor si dávejte na množství vody. Rozhodně nedoporučuji příliš tekutiny, opravdu stačí jen vlhký štětec. Vše je otázkou vyzkoušení, velmi rychle přijdete na to správné množství vody, které si tento úkon žádá. Volte štětce s jemným vlasem, protože na povrchu skulptu mohou zůstat stopy po nich.

Ale pozor, toto vyhlazení zarovná některé nepřesnosti a nerovnosti a vyhladí povrch do takřka  organických křivek, ale není ještě zárukou hladkého a čistého povrchu. Po vytvrdnutí je potřeba povrch zkontrolovat, zatmelit případně chyby, doladit a nakonec přeleštit jemným smirkem případně pak ještě leštícím kotoučkem, pokud trváte na lesklém povrchu.

   Tento způsob vyhlazování lze v zásadě použít pro všechny aspekty skulptu, já osobně je ale používám hlavně na organické tvary. Neocenitelné je toto vyhlazování při tvorbě lidského těla a muskulatury, ale také u modelování draperií (řasení) látek. Naopak velmi málo je využívám při skulptingu pevných částí (zbrojí, atp.), u nichž používám spíš postup modelování v první půlce DZ a ladění povrchu nástroji ve druhé polovině DZ.

   Vynikající je např. pro zjemnění struktury a hran vznikajících při tvarování záhybů kůže (draci, sloni, nosorožci, atp.), které si ukážeme v závěru dnešní kapitoly. 

Epoxidové tmely tvrdé – vyhlazování vytvrzeného povrchu

   Po vytvrzení tmelu (ať už jsme vyhlazovaly jen nástroji, nebo štětcem a vodou) přichází na řadu povrchová úprava modelu. Sem patří především vyhlazování a leštění za pomoci jemných až nejjemnějších smirků. V podstatě jde prostě o to vzít smirek a povrch jím vyleštit. Je také možné na závěr použít nějaký filcový nebo jiný látkový leštící kotouček nasazený na frézku nebo vrtačku.

    Někteří modeláři (kamarád jim říká leštiči) jsou doslova posedlí tímto přístupem, a každou část leští (a také to všem doporučují) do vysokého lesku. Vždy vymodelují část figurky, nechají vytvrdit do konečné tvrdosti, a pak leští, dokud se patřičná část neleskne jak zrcadlo. Teprve pak pokračují v další práci.  Jiní leští spíše až hotový skulpt, někteří jen některé jeho části.  Další tohle konečné leštění zcela ignorují, obzvláště Ti, kteří postupují tak, jak jsem uvedl v návodu z minulého dílu, a druhou část DZ věnují pečlivému doladění povrchu nástroji, ke kterému se hodí jak zubařská hladítka, tak silikonové štětce, a mnohdy i navlhčené konečky prstů (nezapomínejte se umýt po každém kontaktu tmelu s kůží).

   Mnohokrát jsem dostal dotaz, co z toho je správné. Takhle ale otázka nestojí, jsou to legitimní postupy, a dost možná existují i další možnosti. Jde o to, co komu vyhovuje, případně co požaduje zákazník, jde li o zakázkový skulpting. Podle mých zkušeností dobře modelovaný povrch nepotřebuje leštění. Mezi Odlitky z formy (ať už resinovými nebo cínovými) vytvořenými z leštěných a neleštěných (ale dobře povrchově zpracovaných) masterů (základních modelů) figurek prakticky není rozdíl, přinejmenším tedy ne rozdíl nijak zásadní. Po zakrytí barvou jistě NIKDO nepozná, zda figurka pod barevnou vrstvou byla leštěná, nebo ne. I já občas leštím (jednu dobu jsem patřil do skupiny leštičů a byl jsem na to náležitě hrdý :D), ale nijak to nepřeháním. U některých důležitých projektů používám jak vyhlazování vodou, tak následné povrchové leštění. Pokud už se rozhodnete pro leštění povrchu, doporučuji spíš postupné leštění každé dílčí části, než snahu o leštění hotového skulptu. Mnohé modely jsou členité, s detaily, to se pak smirkem leští dost mizerně. Pokud chcete přeleštit až výsledný skulpt, snažte se povrch co nejvíce vyhladit při samotném skulptingu a pak použijte frézku s leštícím kotoučkem.

   Tento typ vyhlazování si ukážeme na hotové levé noze našeho zkušebního skulptíku z minulé kapitoly. Určitého stupně vyhlazení jsme dosáhli už při samotném skulptingu, ale zdaleka to není ono. Takže…vezmeme do ruky smirek. Nejdříve hrubější, asi tak 400, a obrousíme povrch, čímž se zbavíme základních nerovností a případných stop po nástroji. Dáme si záležet v okolí lemu na kalhotách, pokud je potřeba u lemu použít nůž k odříznutí nějaké zásadní nepřesnosti, použijeme jej.

   Po tomto základním obroušení přejedeme model ještě hrubostí 600, a na konec použijeme smirek s hodnotou hrubosti 1000. S jeho pomocí dosáhneme lesklého povrchu, který můžeme umocnit přeleštěním za pomoci leštícího kotoučku.

   Tento způsob lze využít na všechny části skulptu, které nabízejí nějaké plochy, byť zakřivené. Smirek nelze použít na detaily, obzvláště ty strukturované, takže v jejich případě postupujte tak, že nejdříve vymodelujte základ, ten vyhlaďte, případně vyleštěte, a na něj pak modelujte detaily. Ty  po vytvrzení můžete velmi lehce a jemně přejet leštícím kotoučkem, který jako by byl k tomuto postupu přímo zrozen :).

Epoxidové tmely pružné – vyhlazování nevytvrzeného povrchu

   Tmely jako je Green Stuff bohužel nejsou rozpustné vodou, tudíž pro vyhlazování je třeba využít jiné médium.  Do jisté míry funguje třeba White Spirrit, ale lépe fungují agresivnější ředidla, jako je třeba Toluen. Já sice nemám kdovíjaké zkušenosti s touto hmotou, ale pořád myslím, že vzhledem k tuhosti hmoty nejlépe funguje vyhlazování nástroji, nemluvě o smradu, který byste museli přetrpět u práce s Toluenem.

   Při pečlivé práci lze tuto hmotu opravdu slušně vyhladit, a konkrétně Green Stuff je po zatuhnutí sama o sobě lesklá, tedy přesněji zachovává si určitou míru lesku. (ProCreate ne).

Epoxidové tmely pružné – vyhlazování vytvrzeného povrchu

   Jak už jsem napsal v minulé kapitole, povrchové opracování těchto hmot je komplikovanější, protože si po vytvrzení zachovávají pružnost. Zkuste brousit gumu. Samozřejmě tohle je přehnané, tyto tmely se jako guma nechovají, ale mají k ní relativně blízko. Rozhodně lépe se povrchově upravuje ProCreate, hůře Green Stuff.  V případě použití těchto hmot radím dosáhnout co nejhladšího povrchu už při skulptingu samotném. V případě potřeby pak můžete na povrch použít leštící kotouček, který funguje. Pokud už musíte upravovat povrch za pomocí smirků, postupujte stejně, jako u tvrdých epoxidů.

Směsi tvrdých a pružných epoxidů – vyhlazování

   Pokud jde o směsi, je potřeba vždy vyzkoušet, co na kterou směs platí. U nižších podílů pružných epoxidů lze směs vyhlazovat vodou, u vyšších podílů už je to problematické. Povrchová úprava smirkovými papíry většinou funguje, pokud podíl pružného tmelu (hlavně Green Stuff) není výrazně převažující.

Polymerové hmoty – vyhlazování nevytvrzeného povrchu

   Polymerové hmoty, resp. jejich vyhlazování, pro mne byly dlouhou dobu záležitostí komplikovanou. Pavol „Offo“ Ovečka, špičkový sochař, který se specializuje na busty a pracuje právě s polymerovými hmotami, mi svého času poradil, abych k vyhlazování použil terpentýn. Odmítl jsem, nikoli z neúcty ke kolegovi, ale protože opravdu bytostně nesnáším pronikavý zápach terpentýnu. Vyhlazoval jsem tedy své první polymerové pokusy pouze nástroji.  A opravdu to jde, zde je důkaz…

   Nicméně jsem hledal možnost, jak vyhladit skulpt co nejlépe. Inspirován jedním Lopeeho článkem jsem zkusil originální změkčovač od Sculpey. Ten je sice opravdu prvotřídním rozpouštědlem polymerů, ze své podstaty má ale omezené použití pro vyhlazování (vysvětlím za chvíli). Proto jsem začal používat „směs“ vody a změkčovače v poměru asi 1 díl změkčovače k 8 dílům vody. Ve skutečnosti nejde o směs, vysvětlení najdete v bonusovém díle testu polymerových hmot, ale abych Vás pořád nepřesměrovával jinam, a protože je to důležité, přikládám onen text přímo sem:

Směs změkčovače a vody

   Já používám změkčovač polymerových hmot od firmy Polyform Products a je to změkčovač určený přímo pro jejich řadu Sculpey. Nejsem chemik, takže nemohu přesně říct, čím to je, ale změkčovač se po nalití do vody chová podobně jako olej, to jest vytvoří na hladině oko.  Z toho si nic nedělejte a menším štětečkem se snažte obě tekutiny promíchat. Po chvilce snažení (je třeba míchat razantně) se oko změkčovače rozbije, doslova se rozpráší a když míchat přestanete, po chvíli vystoupí na povrch vody, kde vytvoří takový mlžný  povlak, který ale po chvíli odstátí klesne na dno. Tím je 'směs' připravena. Kdykoli chcete vyhlazovat povrch, lehce směs promíchněte, dva krouživé pohyby stačí a vytáhněte štětec. V tuhle chvíli je směs připravená k roztírání.  Možná vám to přijde jako složité, ale není. Jsou to všechno otázky vteřin, při prvním míchání desítek vteřin, a za chvíli si na to zvyknete tak, že už vůbec nebudete vnímat celou proceduru a až budete někomu radit jak vyhlazovat, pravděpodobně vás vůbec nenapadne vysvětlovat způsob míchání. Jako mě:).

   Mohlo by se zdát, že by stačilo jen prostě štětec namočit do samotného změkčovače jen malinko, protože stejně není spojen s vodou,  ale výsledek není stejný. Při roztírání voda funguje jako médium, jež oslabuje  změkčení a eliminuje efekt, který sám pro sebe nazývám 'blátivým', a díky němuž povrch skulptu změkne příliš.

   Touto směsí tedy vyhlazuji své skulpty. Má to ale jeden háček. I při použití mizivého množství změkčovače s vodou má tato směs na povrch dlouhotrvající účinek. Jinými slovy, touto směsí ošetřený povrch se sice nerozpustí v bláto, jako při použití koncentrovaného změkčovače, ale přes to výrazně změkne. Pokud už nebudete na povrchu modelovat a po vyhlazování půjde model přímo na vytvrzení, je možné tuto směs bez problémů použít. Pokud ale potřebujete vyhladit část skulptu, na níž třeba ještě budete pracovat, nastává problém.

   Tento problém naštěstí má řešení, pro mne celkem nové. Není to, pravda, řešení tak úplně bez zápachu, ale oproti terpentýnu je to hotový Eden.

   Mám na mysli samozřejmě White Spirit, nebo jeho téměř bezzápachovou obdobu Sansodor.

   White spirit se využívá jako vyhlazovací prostředek pro polymery velmi hojně, používají ho i mistři svého oboru, jako je třeba Allan Carrasco, jehož figurku skřetího jezdce na draku jsem vám představil v prologu tohoto seriálu. A nyní už znám i důvod, proč tomu tak je, důvod, který způsobil, že také já sám začal využívat služeb těchto rozpouštědel nové generace.

   Je to nedestruktivnost tvrdosti povrchu. 

   Což je bomba.

   Zatímco směs vody a změkčovače vám změkčí povrch, díky čemuž ho můžete štětcem vyhladit, ale zároveň vnikne do hmoty a má dlouhodobý měkčící účinek trvající měsíce (konec konců, k tomu je taky primárně  určen, aby změkčoval starou a tvrdou polymerovou hmotu a vytvořil z ní opět čerstvý modelovací materiál), tak White Spirrit i Sansodor působí jako rozpouštědla, která se ale odpařují. V závislosti na množství, které štětcem aplikujete na model, pomalu a lehce rozpouštějí povrch a umožňují jej vyhladit. Je třeba pracovat  opatrně a nepřehánět to s množstvím rozpouštěcího média, abychom povrch nedegradovali. Co je však velmi důležité je fakt, že po odpaření ředidla má hmota stejnou tvrdost, jako před tím. White Spirit a Sansodor mají tedy jen dočasný účinek, což nejenže umožňuje s hmotou i nadále pracovat, ale také je možné tato vyhlazovací média používat na stejném místě opakovaně až do chvíle, než jsme s výsledkem zcela spokojeni.

   Rozhodně tedy doporučuji následující. V průběhu modelování využívejte především White Spirit nebo Sansodor (Sansodor má pomalejší odpařování, takže je třeba určitý čas počkat, než se můžeme vrátit k práci, ale zase je téměř bez zápachu; White Spirit smrdí víc, ale odpařuje se prakticky okamžitě), směs vody a změkčovače můžete využít jako finální vyhlazení před samotným vytvrzením, protože tato směs dokáže opravdu vyhladit i drobné nedostatky a tahy štětce, které po sobě zanechají ředidla.

   Vyhlazování pak probíhá úplně stejně, jako vyhlazování vodou u epoxidů a na následujících fotografiích se můžete podívat na vyhlazování našeho zkušebního skulptu z minulé kapitoly. Nejdříve foto před vyhlazením:

   A nyní postupně vyhlazujeme nerovnosti povrchu...

   Po dokončení, stejně jako u vyhlazování epoxidů vodou, není povrch zcela bez chyb...

   Celou proceduru můžete zopakovat, pokud jsou nedostatky zásadní, nicméně pravděpodobně vám někde stejně zůstanou stopy vlasů štětce, nebo místy nedokonale setřené zbytky rozpuštěného povrchu. Pokud budete postupovat opravdu precizně, většině těchto nedostatků se vyhnete, přesto doporučuji buď po vytvrzení přejet jemným smirkem, nebo(trváte li na lesku) přeleštit leštícím kotoučkem...

   ...,nebo ještě před vytvrzením (ale po dokončení kompletního skulptingu) vyhladit ještě směsí změkčovače a vody, která zbylé nedostatky dokáže vyhladit.

   Znovu ale opakuji, že vyhladit polymery  je možné i pouze za pomoci nástrojů vlhčených lehce vodou. Silikonové štětce jsou k tomuto účelu nejlepší, ale jde to i zubařskými hladítky a jinými nástroji. V podstatě to sice vyžaduje hodně pozornosti a preciznosti, ale je to pořád nejrychlejší postup, který lze na závěr pojistit lehkým vyhlazením za pomoci směsi změkčovače a vody.


   Poznámka: Pozor na leštění polymerů leštícími kotoučky. Polymery nejsou tak tvrdé jako epoxidy, takže leštící kotouček se v průběhu leštění může snadno stát brusným kotoučkem. Zkrátka začne hmotu odbrušovat. Leštěte citlivě a opatrně, výsledek neustále kontrolujte.

Polymerové hmoty – vyhlazování vytvrzeného povrchu

   Polymery jsou po vytvrzení dobře opracovatelné, myslete ale při tom na skutečnost, že jsou podstatně křehčí než epoxidy. Je třeba pracovat opatrně a s určitou jemností, obzvláště u drobnějších dílů (já sám drobné díly vytvářím raději z epoxidů). Jinak je podup stejný, jako u vyhlazování vytvrzených epoxidových tmelů.

Hybridní směsi polymerů a epoxidů – vyhlazování nevytvrzeného povrchu

   Stejně jako u směsí tvrdých a pružných epoxidů závisí u hybridních směsí na poměru jednotlivých složek a jejich typu:

      Směs pružného epoxidu a polymeru

           Pokud nepřevažuje pružný epoxid výrazně, funguje dobře White Spirit, ale také samotné vyhlazování nástroji, hmotu je ale třeba zapéct. V případě zásadního poměru epoxidu pak zbývají především nástroje, hmotu však zapékat nemusíme.

      Směs tvrdého epoxidu  a polymeru.

         Stejně jako u předchozí směsi, pokud ´výrazně převažuje složka polymerová, funguje White Spirit výborně. To však platí i u opačného poměru, White Spirit je u tvrdých epoxidů účinnější, než u pružných, můžete jej tedy použít i v případě, kdy zásadní množství v poměru směsi představuje epoxid. Nicméně v tomto případě funguje do jisté míry i voda, přece jen ale doporučuji raději White Spirit.

   Na změkčovač polymerových hmot s vodou u obou typů hybridních směsí  rovnou zapomeňte.

Hybridní směsi polymerů a epoxidů – vyhlazování vytvrzeného povrchu

  Vyhlazování hybridních směsí po vytvrzení se řídí stejnými pravidly a postupy, jako vyhlazování a leštění epoxidů i polymerů, jen bych připomněl, že pokud chcete tyto směsi brousit a leštit, je lepší opatrně je zapéct i v tom případě, kdy jste použili poměr polymeru do 40% a hmota se vám vytvrdila samovolně. V tomto případě stačí umístit hotový povrch pod žárovku podle pokynů o pečení epoxidů pod žárovkou v minulé kapitole. Můžete samozřejmě zapéct i v troubě, pokyny také naleznete v minulé kapitole.

Kdy volit vyhlazování nevytvrzených a kdy vytvrzených hmot

To je silně individuální. Jak už jsem poznamenal, já vyhlazuji měkký materiál především v případě anatomie, organických tvarů obecně, a draperie (ne vždy). Při tvorbě pevných částí (zbrojí atp.) modeluji co nejlepší povrch nástroji a posléze vyhladím brusným papírem, případně leštícím kotoučkem. Mnohdy postupy kombinuji podle momentální potřeby. Myslím, že stejně jako u možnosti zvolit různé hmoty na různou práci, má sochař možnost využít toho typu vyhlazování, které mu bude vyhovovat, a které bude nejlepší pro daný úkol. Nenechte se spoutat jednou technikou a používejte ty postupy, které budou v dané chvíli nejefektivnější a povedou k nejlepšímu výsledku. Všechny postupy si proto vyzkoušejte, abyste věděli, co od kterého můžete očekávat.

Bonus - Vrásčitá kůže

   No a nakonec tu mám ukázku zjemnění a vyhlazení povrchu u modelování záhybů kůže nějaké fantasy bestie, draka, nebo třeba slona.

   Pokud jde o tvorbu vrásčité kůže z epoxidů, ve druhé části druhé poloviny doby zpracovatelnosti (no dobře, v poslední čtvrtině DZ :D) se vrásky vyhlazovat  nemusí, hmota je již tak tuhá, že při protažení nástroje hmotou nevzniká řez, ale okraje se organicky zaoblí. Totéž platí pro pružné epoxidy, především Green Stuff, po celou jejich DZ. Na následujícím obrázku vidíte kůži fantastické bestie vytvářené pro Arkhareon (modelováno z Magic Sculpu), která byla pokryta vráskami a záhyby právě v poslední čtvrtině DZ.

   My si ale ukážeme vyhlazování (kromě u polymerů) také u epoxidů, a to na torzu vymodelovaném v první polovině (spíš čtvrtině) DZ.

   Nicméně nyní už slíbené vyhlazování. Ať už vyhlazujeme vodou epoxidy nebo ředidlem polymery, vždy si dáváme pozor na množství vyhlazovacího média. Příliš vody nebo ředidla znamená, že se nám na povrchu vytvoří řídká kaše. Málo zase, že vyhlazování nebude tak účinné. V každém případě je lepší méně a opakovat, než více, a utopit v blátě. To platí především pro jemné struktury, záhyby nebo draperie, které potřebujete vyhladit, aniž byste je setřeli a zarovnali s okolním povrchem nebo zanesli kaší rozpuštěné hmoty..

   Tady vidíte dvě torza podobné bestie, jakou jsem tvořil pro Arkhareon. Jde o rameno s částí přední končetiny a část hrudníku.

Magic Sculp (Epoxid)

 Super Sculpey Medium Blend (polymer)

   Jsou to opravdu jen rychlé skulpty, v tomto případě nám nejde o přesnou a důkladnou anatomii ale o ukázku způsobu, jak vyhlazovat kožní vrásky a záhyby. Detailní návod na tvorbu vrásek včetně zákonitostí tvorby kožních záhybů budeme probírat v samostatné kapitole ke konci seriálu.

    Jak vidíte, po vyrytí jsou záhyby ostře ohraničené, obzvláště u polymerů, které perfektně drží ostré hrany. Začněte vyhlazovat a opatrně zaoblujte hrany. Pokud se záhyby nebo vrásky navzájem kříží, použijte méně média a obzvláště na místech, kde se překrývají, si dejte záležet, ať se vám v jednom směru nezanesou rozpuštěnou či změklou hmotou. Používejte jak "natírání", to jest tažení štětcem (každý záhyb berte zvlášť), tak jemné tupování špičkou štětce, především tam, kde se vrásky kříží. Pokud se vám někde podaří nechtěně reliéf setřít a zarovnat, chvíli počkejte, až se voda nebo ředidlo odpaří (u Sansodoru to trvá déle) a nástrojem vytvořte na zahlazeném místě segment textury znovu. Takhle pokračujte, dokud nebudete úplně spokojeni s výsledkem.

Magic Sculp (Epoxid)

Super Sculpey Medium Blend (polymer)

   No a tady tedy máme výsledek.

Magic Sculp (Epoxid)

Super Sculpey Medium Blend (polymer) 

   Jak vidíte, polymerové torzo vypadá stran kůže mnohem lépe. I epoxidový kousek bych jistě dokázal lépe vycizelovat (viz první foto bestie výše), ale chtěl jsem oběma ukázkovým skulptům dát stejný čas. Nakonec jsem i tak polymerový kousek tvořil  v třikrát kratším čase. Polymery jsou prostě super na tento druh modelařiny, a protože mne čeká ještě spousta monster pro projekt Říší kenakarrské růže, je to skvělá zpráva. Bestie od příště už jen z polymerů, kdykoli to půjde :)

   Takže třetí kapitola je za námi a my můžeme příště směle vykročit k samotnému skulptingu, k aspektu tvarování, tedy k postupům řemeslně uměleckým.

   Přeji krásné dny. Ve čtvrtek se tu sejdeme u dalšího dílu workshopu Projekt Pieta, v němž dotáhneme a vycizelujeme základ sousoší a připravíme se tak na plnohodnotnou skulptorskou fázi polymerů, a příští týden vás rád uvidím u první části čtvrté kapitoly, která bude pojednávat o základech figurek, které můžeme vytvářet buď od píky za pomoci drátěné kostry, nebo s pomocí manekýnů.

    Cheers Borek

   V příští první části čtvrté kapitoly  si nejdříve shrneme mé vlastní zkušenosti se základy figur,  zároveň tuto kapitolu tak trochu zneužiji a v rámci povídání o základech vám přiblížím vývoj svých figurek od dob mých začátků až po současnot.